Rokytka Grande – vodácká pohodovka

Rokytka Grande – vodácká pohodovka

Když jsem tuhle taškařici našel na netu, hned jsem chtěl jet. Byl to parádní, trochu „mokrý“ výlet. Ale jako obvykle, myslel jsem a čekal, že bude hůř. Byla to celkem pohoda a moc rychle to uteklo. Chtělo by to ještě pár kiláčků:-)

Níže je pár videek z téhle taškařice.

 

Nedávno  jsem na netu zaregistroval vodáckou akci Rio Botičo. Poté i splutí Rokytky, které se jede o den dříve. Vyplouvá se od Kyjského rybníka a dopluje do Vltavy. Takový „trénink“ na Botič…  Objednal jsem loď, pak oslovil kamarády. Jako hovadina to nepřišlo jen Michalovi…:-))  Takže jedeme spolu… I to je úspěch, nečekal jsem, že někdo pojede:-))))

Ráno koukám na teploměr, hlásí 1 °C, mlha a rosa. No, co bysme chtěli v půli října. Na start přijíždíme kolem 8:45 h. Zjišťujeme co a jak, vyzvedáváme loď, pomalu přibývají další nadšenci. Je pěkná kosa. Za chvíli nám organizátor popisuje části trati, podle fotek. Stejně není jasné, co kde je atááák:-))  No, hlavní je, že když to bude průjezdné, tak se to celé jede:-)))) Pořád mám zlomený kloubek na pravé ruce, takže jsem zvědav, jak to půjde s bandáží, kterou jsem si „vyrobil“:-) S tou od doktorů by to asi nešlo určitě:-)) A mohla by se mi rozmočit:-))

Cesta začala zostra hned u startu. Maník, který se s lodí nacpal před nás, se okamžitě po nalodění evakuoval přes palubu – je i na videiku-)) Měli jsme jistotu, že nebudeme mít ostudu první:-)))))

Hned od začátku to pěkně frčelo, prodírali jsme se chrondím a první jez byl hned za startem. Po chvíli vegetace ve vodě tak nějak zmizela, občas byly parádní jezíky, obzvláště jeden byl pěkně vysoký. Bohužel ho nemám na kameře…:-(((( Na jezech jsme nabírali občas vodu vrchem a byla pěkně studená. Takže jsme občas raději vylili. Rokytka se klikatí celkem pěkným okolím, které je dost zelené. Teda teď na podzim spíš žluto, hnědo, červené.  Proplouvalo se pod lávkami, trubkami, silnicemi. Prostě zajímavá a hezká „cesta“:-) Občas na nás kolemjdoucí procházející se parkem koukali překvapeně:-)

Když jsme připluli k povodňové zdi u Vltavy, byli jsme překvapeni, že už jsme u cíle. Přišlo nám to moc brzy:-( Cesta na vodě trvala necelou hodinu a půl. Na „běžné“ vodě se podobně dlouhé úseky jezdí celý den. Samozřejmě s delšími pauzami v restauracích:-))) Po převlečení a klobásce jsme šli vyhlížet další účastníky. Mimo jiné připlula otočená Pálava a podle ní běžel vodák s pádlem:-))) Pak pro ní musel plavat do zátoky:-))

Takže, abych to shrnul: Byla to parádní, svižná jízda. Zvládli jsme to v pohodě, bez karambolu a až překvapivě v suchu. Mokré jen nohy a plavky pod šusťákama:-) Byl jsem rozhodně připraven na větší „zmáčení“:-) Ráno byla sice mlha a zima, ale po chvíli se vyklubalo sluníčko a byl hezký, sluníčkový , podzimní den. Takže za mě dobrý:-))

Parádní trénink na zítřejší RIO BOTIČO…!!!

Průzkum před vyplutím

Vyplouváme

Trochu peřejky

Pohoda cestou…

Proplouváme

Jsme v cíli